Více než 190 let výroby cukru pod značkou TTD

Historie společnosti se začala psát v roce 1831, když kníže Karel Anselm Thurn-Taxis založil v tehdy již nevyužívaném zámku v Dobrovici u Mladé Boleslavi cukrovar na zpracování cukrové řepy. Dobrovický zámek byl založen již v roce 1578 Jindřichem z Valdštejna, později přešel do majetku Thurn-Taxisů, kteří ho ale nechali neobydlený a kníže Kare Anselm přemýšlel o dalších možnostech jeho využití. Tehdy poprvé, byť v té době ještě nepřímo, zasáhla do osudu dobrovického cukrovaru Francie. Na začátku 19. století přišla Napoleonova vláda a jeho válečný apetit, který nepřímo stál i za nápadem využít dobrovický zámek na cukrovar. Jedním z důsledků Napoleonových vojenských výbojů byla totiž námořní blokáda kontinentální Evropy, která výrazně omezila dovoz zboží na starý kontinent. V Evropě tak najednou začal být nedostatek v té době převládajícího třtinového cukru a bylo načase přemýšlet, čím tento import nahradit. Pozornost tehdy padla na cukrovou řepu.

A pozornost knížete Thurn-Taxise padla na článek vynikajícího německého cukrovarníka Karla Weinricha, vydaný v časopise Bohemia v roce 1830. Weinrich se v něm zaobíral výhodami a výnosností pěstování právě cukrové řepy a výroby cukru. Thurn-Taxise tato myšlenka zaujala natolik, že Weinricha pozval do Čech. Vzájemné porozumění obou pánů následně vedlo k tomu, že již o pouhý rok později vznikl v prostorech dobrovického zámku cukrovar, který od té doby nevynechal ani jednu cukrovarnickou kampaň, což jej činí unikátním v celé Evropě.

Jméno zakladatele cukrovaru a místo jeho vzniku dali také vzniknout značce, pod kterou se v Dobrovici (a postupně nejen tam) vyrábí cukr (a postupně nejen ten) dodnes: TTD – Thurn-Taxis Dobrovice. Modrá „korunka“ se třemi písmeny je neodmyslitelně spjata s Dobrovickou společností od jejích počátků. Až do roku 2011 byla logem společnosti, od té doby je brandem výrobků společnosti, když se TTD změnou názvu i loga více začlenila do jednotné globální komunikační strategie mateřské skupiny Tereos.

V držení Thurn-Taxisů byl cukrovar 92 let, následně několikrát změnil majitele, když ho vlastnili jak soukromí akcionáři, tak stát. Právě hospodaření státu za komunistické éry uvrhlo do té doby moderní a konkurenceschopnou továrnu do 40letého chátrání a ztráty kontaktu s vyspělým evropským cukrovarnictvím. Pak ale přišla Sametová revoluce a možnost vyčlenit cukrovar v Dobrovici na samostatnou akciovou společnost ze Státního podniku Kolínské cukrovary, do kterého tehdy spadala. Tím se podařilo ho vytáhnout ze šedi ostatních cukrovarů. A následně podruhé, tentokrát již přímo, zasáhla do osudu dobrovického osudu Francie. Na začátku 90. let bylo zřejmé, že bez zahraničního kapitálu nebude možné cukrovaru privatizovat. Po neúspěšných námluvách s rakouskými a anglickými investory se v roce 1991 seznámil tehdejší ředitel cukrovaru Oldřich Reinbergr s Philippem Duvalem, ředitelem malé francouzské cukrovarnické společnosti Union SDA (dnes Tereos), která hledala možnosti investic ve východní Evropě. Union SDA se rozhodl dobrovický cukrovar koupit a mezi oběma cukrovarníky vznikl vynikající vztah plný porozumění a důvěry, díky kterému mohli společně začít pracovat na obnově slávy dobrovického cukrovaru. Union SDA vstoupil do Dobrovice v srpnu 1992, když koupil 49 % akcií společnosti, vzniklé 1. května téhož roku.

V roce 1992 se tak začala psát novodobá historie společnosti s písmeny TTD v názvu i ve znaku. Tereos postupně navýšil svůj podíl v dobrovické společnosti až na 62 % a zavázal se investovat nemalé prostředky do modernizace desetiletími plánovaného hospodářství zdevastované továrny. Cesta k dalšímu rozvoji společnosti byla otevřená. V období 1993 až 1998 společnost skoupila všechny významné cukrovarnické společnosti v Čechách, které čítali v jeden moment až 21 cukrovarů různě majetkově propojených. Následoval restrukturalizační proces s cílem centralizace řízení a zefektivnění výroby navýšením zpracovatelských kapacit do perspektivně situovaných továren z pohledu řepného rajonu. Stejný restrukturalizační proces pak proběhl v Evropě o 10 let později. Samotná restrukturalizace je proces nákladný a pro zaměstnance i proces bolestný. Z více než 2 000 zaměstnanců zůstalo jen několik stovek těch nejlepších nebo ochotných se přizpůsobit novým podmínkám. Nejvyšší hospodářská ztráta v tomto období, v roce 1998, byla způsobena rozsáhlo tvorbou opravných položek na nepotřebný majetek. V roce 2003, v době, kdy byl již součástí skupiny i první lihovar, se završila koncentrace zpracování řepy a výroby cukru do dvou cukrovarů. Jejich postupně vybudovaná výrobní kampaňová kapacita plně nahradila všechny uzavřené továrny. Vzniklo moderní balicí centrum cukru, které začalo vyrábět i pro potřeby nadnárodní skupiny. Společnost začala pravidelně tvořit stamilionové zisky. Zde je vhodné také zmínit řemeslnou zdatnost českých firem, protože původní technologický rozvoj se prováděl z nepotřebného či vyřazeného majetku francouzských továren, který právě zlaté české ruce dokázaly oživit.

V roce 2004 vstoupila Česká republika do zemí evropského společenství, což pro společnost TTD znamenalo dodržovat pravidla platná pro komoditu cukr – cukrovka, společný evropský trh a hlavně evropskou konkurenci. Ve společnosti proběhl velmi důsledný úsporný program, který trvale zredukoval výrobní náklady o 150 mil Kč. V roce 2006 byla zahájena první reforma evropského pořádku s cílem dobrovolné redukce výrobních kapacit. Cena za fyzickou likvidaci cukrovarů převládla u mnohých majitelů. Ne však v případě Tereosu. Tam, kde jiní továrny zavírali a bourali, duo Duval – Reinbergr stavělo a nakupovalo. V roce 2006 byla dokoupena výrobní kvóta cukru a uveden do provozu, tehdy na Českou republiku, velkokapacitní lihovar na bezvodý líh. K tomu musela společnost finančně přispívat do Unijního rozpočtu na probíhající restrukturalizaci. Během tří let takto odvedla formou zvýšených výrobních dávek více něž 2 mld. Kč. Nevyrobit množství cukru dané a zaplacené výrobní dávkou znamenalo čistou finanční ztrátu. To byl případ poklesu finančního výsledku z roku 2007/08. Společnost posílena ponaučením, s plnou podporou pěstitelů řepy a s plnou důvěrou akcionářů v konkurenceschopnost na evropském trhu, investuje do své modernizace a generuje roční zisky převyšující 0,5 mld Kč. V roce 2011 proběhla další akvizice nákupem lihovaru na Moravě s cílem rozšířit portfolio výrobků o velmi kvalitní líh.

Novou výzvou a hlavním úkolem v období 2012 - 2017 bylo připravit společnost na přechod blížících se liberálních podmínek - konec výrobních kvót, volné ceny a opět zvýšená úroveň konkurence, nyní již celosvětová. Pracovní úsilí nešlo směřovat jen na společnost, ale bylo nutné se aktivně zapojit a apelovat i na politiku státu. Bylo nutné především získat podporu pro pěstování řepy. Továrny bylo nutné modernizovat za účelem splnění stále přísnějších norem pro životní prostředí a bezpečnost personálu. Hned v prvním kampaňovém roce po zrušení výrobních kvót společnost vyrobila rekordní množství cukru a okamžitě navýšila svůj podíl prodeje na evropském trhu o 50 % proti předešlému stavu v době řízené evropské regulace. Následující finanční rok 2018/19 byl sice pro společnost Tereos TTD ztrátový, ale byl to rok hluboce ztrátový pro celý evropský cukrovarnický průmysl v důsledku 35% propadů prodejních cen cukru. Finanční stabilita společnosti tím nijak narušena nebyla. V témže roce se uskutečnila další akvizice do výroby rafinovaných lihů, nyní s cílem zvýšení flexibility a tím i profitability portfolia lihových výrobků. Období po zrušení kvót dokládá úspěšné začlenění společnosti do liberálního prostředí.

Veškerá snaha o rozvoj společnosti by ale nebyla možná, pokud by se nepodařilo zajistit dostatečné množství kvalitní základní suroviny pro výrobu všech produktů společnosti – cukrové řepy. Pokud se podíváme na průběh pěstitelských výsledků od roku 1992, můžeme říct, že se začala od tohoto data psát nová úspěšná éra v pěstování cukrové řepy v Čechách. Úroveň pěstování cukrové řepy byla na počátku 90. let charakterizována výsledky mezi 30 a 40 tunami přepočtenými na 16% cukernatost na hektar, celkové zpracování řepy v cukrovaru Dobrovice bylo 116 tisíc tun. Cukrová řepa pro TTD byla vypěstována na 3 047 hektarech a průměrná délka kampaně se pohybovala okolo 70 dnů.

Další postupný vývoj byl charakterizován investicemi, zlepšováním kvalitativních i kvantitativních výsledků a rozšiřováním výroby a s tím i pěstebních ploch. Postupně byla zaváděna agronomická doporučení francouzských odborníků, vývoj se řídil dle ucelené koncepce založené na spolupráci s pěstiteli. V roce 2000 byla založena Řepařská komise s cílem řešit profesní záležitosti související s pěstováním cukrové řepy, dále smluvní záležitosti mezi pěstiteli a zpracovatelem a politické a legislativní záležitosti s komoditou související. Od roku 2001 organizuje Řepařská komise ve spolupráci s Řepařským institutem v Semčicích vlastní pokusy v pěstování cukrovky v celém rajonu společnosti. Pokusy jsou zaměřené na další zlepšování výsledků, zvyšování produkce, a hledání ekonomicky optimálních modelů pěstované cukrové řepy. Významným obdobím v rozšiřování ploch cukrovky a pěstitelské základny byly roky 1996 a 1997, kdy TTD zakoupila několik českých cukrovarnických společností. Došlo k postupnému uzavírání malých a neperspektivních provozů a výroba se soustředila do rozšířených a modernizovaných cukrovarů v Dobrovici, Českém Meziříčí a v Mělníku, který byl po kampani v roce 2003 uzavřen a přestavěn na balicí a expediční centrum společnosti. Veškerá produkce cukrovky z české pěstitelské oblasti se tak v současné době zpracovává ve dvou cukrovarech, které zůstaly z původních osmnácti závodů. Dalšími významnými mezníky v rozvoji společnosti Tereos TTD bylo zavádění produkčních kvót na cukr a jejich přenesení ve formě dlouhodobých dodávacích práv na cukrovku pro jednotlivé pěstitele a dále pak jejich ukončení v roce 2017 a začátek svobodného, neregulovaného trhu.

Výsledkem celého výše uvedeného období byl dlouhodobý proces stabilizace a vývoje, na jehož konci je dnešní stav a Tereos TTD jako stabilní partner pěstitelů cukrové řepy a také svých věrných zákazníků. Výnos cukrové řepy se zdvojnásobil. Celkové zpracování cukrovky přepočtené na 16 % se pohybuje okolo 2,5 – 3,2 mil tun řepy a délka kampaní je v průměru přes 120 dní. Současná pěstební plocha cukrové řepy je rekordní a dosahuje téměř 39 tis. hektarů. To je více než 10krát větší plocha než v roce 1992. Sdílení nových poznatků v pěstebních technologiích v rámci skupiny koncernu Tereos dává společnosti velkou konkurenční výhodu. Z hlediska pěstování cukrové řepy nás společně s pěstiteli čekají nové výzvy spočívající v adaptaci na průběžně se měnící klimatické podmínky a v zavádění a hledání nových technologií pěstování cukrové řepy. Je třeba se nadále zlepšovat, tvrdě pracovat a být o krok vpřed tak, aby pěstování cukrové řepy bylo i nadále udržitelné.

Tento bezprecedentní rozvoj by bez zahraničního investora nebyl možný. Dobrovický cukrovar byl první zahraniční akvizicí společnosti Union SDA, když v něm spatřovali možnost mezinárodní expanze na trhy blíže střední a východní Evropě. Dnes, s odstupem téměř 30 let, je patrné, že se tento krok francouzským investorům vyplatil. Union SDA postupně změnil svůj název na Tereos, ale hlavně zvýšil téměř padesátkrát svou produkci a stal se jedním z největších výrobců cukru, pitného lihu, obnovitelné energie a škrobových produktů nejen ve Francii, ale i ve světě. Dnes je Tereos prostřednictvím svých továren přítomen ve 13 zemích v Evropě, jižní Americe, Africe a Asii. Aktivní rozbuškou této mezinárodní expanze byla právě akvizice cukrovaru Dobrovice, který se rozvinul z trosek národního podniku, zdevastovaného plánovaným hospodářstvím, rozvinol do největší tuzemské cukrovarnické a lihovarnické společnosti.